Někteří si ze zeměpisu pamatují, že prvním člověkem, který zdolal cestu kolem světa, byl portugalský mořeplavec Fernando Magalhães. Letos jsme se rozhodli vydat v jeho stopách a pokořit cestu kolem světa také, a to dokonce za pouhých čtrnáct dní.

První den našeho dobrodružství probíhal zpočátku tradičně, ubytovali jsme se ve stanech, rozdělili do oddílů a seznámili se s okolím tábora a novými kamarády. Na konci dne už začala první celotáborová hra. Děti si v jednotlivých oddílech vybíraly dopravní prostředek, díky němuž budou po světě cestovat. Kromě vcelku klasických prostředků jako jsou lyže nebo vzducholoď, byly na výběr i dosti atypické jako psí spřežení nebo slon. Každý cestovatel dostal také svůj pas, který si musel nejprve vyplnit a v průběhu dalších dnů do něj sbírat razítka z procestovaných zemí. Všichni vedoucí, kuchaři a zdravotník reprezentovali svým kostýmem nějakou zemi. Děti musely poznat, kdo jakou zemi ztvárňuje a splnit daný úkol, aby razítko do pasu získaly. Každý den jsme se ocitli v jiné zemi, čemuž odpovídaly i celotáborové hry. Když jsme byli ve Švýcarsku, tak děti musely získat recept k výrobě čokolády, v Japonsku sbíraly výstroj samuraje, v Itálii se náš tábor proměnil v pizzerii a třeba v Číně se konala cirkusová představení. Procestovat celý svět co nejrychleji, a tedy i vyhrát celotáborovou hru se povedlo třetímu oddílu.

Každý oddíl měl také svůj vlastní program, který byl uzpůsoben věku dětí. Všechny oddíly však pojilo večerní zpívání s kytarou u ohníčku, opékání špekáčků, spaní pod širákem a učení se tábornickým dovednostem, které následně využily v každoročním branném závodě. Co nám letos skutečně nepřálo, bylo počasí. Většinu tábora bylo chladno a pršelo. Pozitivní nálada a energie nás však i přes to neopouštěly, a to hlavně díky výborným pokrmům z naší kuchyně. Ke konci se naštěstí už oteplilo a dvě duhy, které se vytvořily nad táborem v předposlední den, nám chmurné počasí téměř vynahradily.

Letošní tábor byl výjimečný hlavně pro děti z pátého oddílu. Většina z nich jezdí s námi na tábor už od útlých let a tento ročník byl pro ně poslední. Rozloučili se vlastní krásnou písní, která i ty největší ,,tvrďáky‘‘ dojala a jsme moc rádi, že skoro celé dětství trávili část prázdnin zrovna na našem táboře.

Doufáme, že se táborníkům naše cesta kolem světa líbila a potkáme se i příští rok!